Jaký je rozdíl mezi upcyklací a downcyklací? A co to vlastně znamená? Pokud si chcete tyto výrazy ujasnit, tak čtěte dál.
Je vhodné začít pojmem recyklace. Ten zná téměř každý a dokonce, jak ukázaly průzkumy, jsme v České republice ve třídění odpadů velice schopní a uvědomělí. Jedná se o opětovné cyklické využití materiálů a jejich vlastností. Například sklo je velmi dobře recyklovatelná druhotná surovina a mnohonásobně zpětně využitelná.
Upcyklace je o maximálním využití již existujících materiálových zdrojů. Jde o proces přeměny odpadového materiálu nebo nepotřebných produktů v nově využitelné materiály či produkty lepší kvality.
Rozdíl mezi upcyklací a klasickou výrobou je tedy v použitých materiálech. Při klasické výrobě je třeba stále získávat suroviny nové. Těžba nebo výroba je v mnoha případech náročný, drahý a neekologický proces. Jejich opravdová hodnota však nabyde až po samotném prodeji. Kolikrát jde o takový začarovaný kruh, kdy se utržené peníze z produktu musejí znovu investovat do výroby nových materiálů. Upcyklace tuto potřebu nových surovin nemá, naopak přemýšlíme o efektivním využití odpadů.
Upcyklace je hlavně o kreativitě! Jakmile do toho proniknete, otevřou se vám neskutečné možnosti nádherných materiálů, které žádají o využití! Některé byste ani jen tak nesehnali nebo je museli draze kupovat. Příkladem může být má tvorba, kde se nový předmět od toho starého opravdu velmi liší, využitím i vzhledově. Ze starého monitoru nebo rozbitého notebooku vznikne detailní šperk. Proces upcyklace je náročnější než tvorba z nových materiálů, u kterých si můžete snadno zvolit množství a vzhled. Má ale své kouzlo a samozřejmě význam pro zlepšení životního prostředí.
Do tohoto pojmu se dá zařadit i renovace. V mém případě například můžeme mluvit o renovaci nábytku a dekorací nebo o opravování vintage šperků. Opět vytváříme použitelný předmět (i když má stejný způsob využití) z něčeho, co by kvůli vadě bylo považováno za odpad.
A co znamená downcyklace? Ano jedná se o opak upcyklace, kdy materiál také znovu používáme, ale již nezvyšujeme jeho hodnotu. Naopak s každým recyklačním cyklem dochází ke:
- po posledním cyklu má daný materiál hodnotu běžného nerecyklovatelného směsného odpadu.
- snížení hodnoty materiálu,
- snížení kvality,
- snížení nároků na materiál, normy nebo možnosti použití,
Skvělý příklad nám nabízí downcyklace papíru. Kdy začínáme na kvalitním bílém papíru do knih nebo např. na kreslení. Když ho vytřídíme může se k nám vrátit zpět jako novinový nebo recyklovaný knižní papír a v poslední fázi se k nám dostane jako rolička od toaletního papíru a nebo plato od vajec. Ty už nemá bohužel cenu dále třídit. Papír byl maximálně využit a materiál je už tak nekvalitní, že by další cyklus nezvládl.
Závěrem krátké zamyšlení. Výrobci nových produktů by se měli více soustředit na udržitelnost tak, aby předmět po jeho dosloužení nebyl hned na vyhození a neskončil na skládce. Nejenom využívat materiály, které se dobře recyklují, ale zamyslet se také nad designem. Předmět by mohl nabízet více využití nebo také již při prodeji přemýšlet o upcyklačním využití produktu po vyčerpání jeho předem určených užitných vlastností. Dobré by bylo, kdyby se dal případně snadno rozložit na následné vytřídění.
Celkově je důležité si uvědomit, že jsme v době, kdy je potřeba své množství odpadu rapidně snížit. Nebojte, na tvorbu toho nikdy málo nebude. :D
